Argentinský Steak

   Argentina je dlouhatánská země oplývající obrovským přírodním bohactvím a podle toho to tam vypadá. Na severu při hranicích s Brazílií se rozprostírá neprostupná džungle, kde pobývá obávaný jaguár s největšími vodopády na světe Iguazu. Na západě se od jihu na sever táhnou Andy, nejdelší pohoří na světě s nejvyšší horou celé Ameriky 6959m vysokou Aconcanguou. A ve středu se rozprostírají nekonečné prérie či savany zde zvané pampa (Táhnou se od tamtať až po tamtať). No a na jihu je Patagonie s milióny tučňáků a tisíci tuleňů, rypoušů a velryb.

No a když je to tak veliký a bohatý stát, musí mít zákonitě i bohatou a velkou kuchyni.

A má ji.

V tomto směru jsou asi nejproslulejší argentinské steaky - Milanesa. Takový argentinský steak je asi čtyřistagramový flák hovězího masa. Maso je zde pouze z mladých krav, volně se pasoucích. A ne jako u nás doma dva, tři roky po smrti, do poslední chvíle dopovaná kostní moučkou a podobným sajrajtem.

Většinou jsou zde steaky připravovány buď na roštu, pod níž se topí dřevěným uhlím nebo pečené na elektrické plotně.

Masa je vždy tolik, že ve velkých zahradních  restaurací, kuchaři maso obrací lopatou-uhelkou.

Z toho množství český kuchař vyrobí tří porce a ještě mu zbude domů na večeři. Ale zde je to porce pouze pro jednoho.

A nejen steaky i ostatní menu je vždy velké a výborné.

Jednou jsme si objednali špíz. Už znalí poměrů jsme si objednali jen jeden. Ale pro jistotu jsme se číšníka optali jestli to bude porce pro dva nebo jen pro jednoho. „Né to je porce pro dva.“ A zase nás dostali, zase jsme na sebe jen čučeli. Přitáhl asi metrový meč, plný kusů masa a jen s trochou zeleniny. A jal se nám to naskládat na talíře. V Čechách se takový rožeň používá na pečení prasat. Bylo to opět výborné a zapíjeli jsme to výborným pivem Quilmes. (Ještě lepší je Roal Quilmes.)

Stejné to bylo s pitím. Objednali jsme si dvě Grande piva a očekávaly něco většího. Například v Itálii výraz grande pivo znamená lahvové pivo objemu 0,66l. Malé je o objemu 0,33l tak jak ho známe my v Čechách a nazývá se picolo. Ale zde servírka dotáhla dvě velké litrové flašky piva. No my světa neznalí jsme na to jen čučeli. A na sebe se šklebili – to bude „Grande dovolená“.

Dnes už asi neplatí jiný kraj, jiný mrav. Dnes se spíš hodí jiný kraj jiná jednotka míry.

Úplně nejvíc nás odzbrojili při cestě autobusem. Takhle o půlnoci se Vás, už notně rozespalého stevard zeptá „ Dáte si whisky nebo šampaňské pane?“ No co odpovíte „Whisky, šampaňský dávej to sem“.

Ale úplně nejvíc nás dostali při jedné večeři, když jsme se rozhodli, že jídlo proložíme skleničkou něčeho ostřejšího. Já jako milovník dobré whisky, jsem chtěl ochutnat tu místní, na kterou už mě několikrát lidé upozorňovali. Tak jsme si objednali. Číšník přinesl tác na tom měl dvě argentinské whisky, skleničku, led a odměrku alkoholu. Dal mi vybrat z lahví, což mi ve výběru moc nepomohlo, ale ukázal jsem na jednu z nich.

Pak mi číšník začal kleštičkami přendávat led do skleničky. Zatím to bylo naprosto v pořádku – pěkná podívaná, jak číšník perfektně obsluhuje hosta.

Ale pak přišel skoro šok. Grande šok. Vzal láhev a vchrstnul na led minimálně jeden a půl panáka whisky. Možná i víc a jal se dalšího poctivě odměřovat do odměrky, když v tu chvíli odměrku s whisky chtěl přelívat do skleničky s ledem k tomu skoro dvojtýmu panáku, jsem ho zastavil a říkám mu „já si objednal jen jednu whisky“ on se zarazil a ptá se mě „objednal jste si whisky?“ „Ano“ „no tak tady je“ a postavil přede mne skoro jeden a půl decilitru whisky.

Dvě argentinské piva, dvě argentinské whisky a máte druhý den kocovinu ani nevíte z čeho. Dali jste si přeci jen dvě piva a dvě skleničky.

Krom objemu a množství nás velice překvapilo, že jídlo není vůbec kořeněné. Žádný pepř a už vůbec ne chili papričky.

Mají tu i slavné hamburgery, ale bohužel na argentinský způsob. Houska, zelenina a flákota masa – steak v housce. Říkají tomu Lomito nebo Parrillada  (to může být i vepřové).

Poznámky:

Opravdu hlavním rysem argentinské kuchyně je maso, Carne.

Je skoro ve všem a v obrovském množství.

Součástí jejich kuchyně jsou i Italské těstoviny, lasagne a pizza. Které se konzumují hlavně k obědu, večer už méně.

Takovým paradoxem je snídaně - kafe nebo čaj, chleba, máslo, marmeládu nebo nějaké sladké pečivo. (Oproti obědům a večeřím je to jen chudé „normální jídlo“.

Pivo v restauraci nebo v hospodě nedostanete před polednem, je na to zákon. Ale úderem dvanácté všichni začnou chlastat.

Jako přílohu hodně podávají hranolky.

Hodně k jídlu konzumují vajíčka, různé omelety, volské oka nebo vejce na tvrdo.

Druhy steaků: Cocido – dobře propečený, Punto – středně propečený a Jugoso – krvavý.

Pollo je kuřecí maso nejčastěji podáváno s hranolky.