Vítáme Vás na návštěvě Naší planety

Perutýn - Lionfish

 

      Perutýn lat. Pterois ang. Lionfish – je z rodu ropušnic lat. Scorpaenidae. Žijí v tropických mořích. Jsou pruhovaně zbarvení, nejčastější barvy jsou bílá, červená a hnědá. Jejich prsní ploutve vypadají jako vějíře. Používají je k nahánění rybek, loví nejčastěji v podvečer a v noci malé ryby. Přes den odpočívá schován mezi útesy a skalisky. Perutýni se na rozdíl od ropušnic pohybují ve volné vodě. Jsou teritoriální, tak občas napadají vetřelce. Perutýn skloní hlavu, napřímí své hřbetní ploutve a vyrazí na vetřelce. Podle druhu dosahují velikosti od 10 - 50cm. Jejich jed způsobuje nevolnost problémy  s dýcháním, paralýzu, křeče, kolaps, ve výjimečných případech i smrt. Bolest po vpichu trvá několik týdnů až měsíců.

 

Na fotografiích je:

Perutýn paprsčitý (ostnatý) lat. Pterois radiata ang. Clearfin Lionfish – má jméno podle dlouhým volným konců ploutevních paprsků.

Žijící v tropických vodách Indického a Tichého oceánu, převážně v mělkých vodách na korálových útesech, nejčastěji v Rudém moři hloubce do 30m. Má tmavé červenohnědé tělo, jenž je zahaleno ve velkých vějířovitých ploutvích. Napříč tělem má několik úzkých bílých linek. Dorůstá délky 20cm až 24cm, živí se zejména kraby a korýši i jedinci vlastního rodu. Loví v noci.

 

Perutýn ohnivý lat. Pterois volitans ang. Common Lionfish – žijící v tropických vodách Indického a Tichého oceánu, převážně v mělkých vodách na korálových útesech.

Má načervenalé tělo s bílým pruhováním, které slouží jako maskování, ale i jako výstraha predátorům. Dorůstá přes 30cm, max. váha byla 1,2kg a věk asi 10 let. Kolem celého těla má ploutevními paprsky, kde se dotýkají kůže jsou jedové žlázy, ze kterých vylučují jedovatý sekret. Žláz na těle je 17-18. V ohrožení perutýn roztáhne ploutevní paprsky, čímž opticky zvětší svojí velikost. Pro člověka není jed smrtelně jedovatý, ale zasažení bývá značně bolestivé s dlouhotrvající rekonvalescencí. Perutýn využívá jed k sebeobraně a pokud není ohrožen neútočí. Jeho lov spočívá v prudkém otevření tlamy, čímž se vytvoří proud, který mu kořist nažene do pusy. Loví za soumraku a v noci. Mláďata spořádají denně 5,5 až 13,5g potravy, dospělý až 14,6g.

Nedospělí jedinci se sdružují do malých hejn o několika kusech. do V dospělosti je samotářský a teritoriální, který brání svoje území. Samci jsou agresivnější než samice.

Perutýn ohnivý je velmi ceněný v gastronomii a je považován za vyhlášenou pochoutku. Je ale nutné odstranit jedové žlázy.

 

Co dělat při poranění perutýnem, ropušnicí a odrancem

Otrava jedem z těchto ostnatých ropušnicovitých ryb mají obvykle za následek silnou bolest, otok postižené části těla (např. celé končetiny) a často i vícedenní nevolnost. Bolest je nejintenzivnější v první hodině – druhé hodině, ale trvá dále až 6-12 hodin (i pět dní). Samotné místo bodnutí se většinou dlouho hojí. Většinou nebezpečnější než samotný jed je panika ze silné bolesti, která může člověka pod vodou postihnout a místo jen otravy můžeme mýt i barotrauma plic. Pokud k bodnutí přece jen dojde, je nejúčinnější postižené místo co nejrychleji a co nejvíce zahřát. Velmi horkou vodou i přes 50°C, ale i horkým vzduchem z fénu, (dostatečně horkou vodu získáme z vodou chlazených motorů). Na 30 – 90 minut. Dáme však pozor abychom postižené místo neopařili nebo nespálily. Jde skutečně o každou minutu, jedy ropušnicovitých  jsou bílkovinné povahy, proto se teplem denaturují a ztrácejí účinnost. Pokud je jed, ale roznesen z místa krevním oběhem dále po těle, ohřívání příliš nepomůže. Také se doporučuje odstranit zasaženou pokožku a zbytky jedových trnů, aplikovat vakcínu proti tetanu a použít antibiotika a analgetika. A dále co nejrychleji k lékaři!

 

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org

Coral Reef Guide, ISBN 978-0-00-715986-4

Fotografie - Vlastní archiv

 

© 2011 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode